Máslo patří k nejčastěji falšovaným potravinám na českých pultech. Vedle skutečného másla se prodávají výrobky, které se mu jen podobají, ale složením mají k tradičnímu mléčnému tuku daleko. Rozhodující přitom není obal ani cena – klíčem je jedno konkrétní číslo, které musí splňovat každé pravé máslo.
Varování před falešným máslem: Nenechte se zmást lákavými obaly
Problém falešných másel spočívá v jejich složení. Namísto smetany v nich najdete levný palmový, řepkový nebo kanolový olej. Tyto produkty se snaží napodobit chuť i barvu originálu pomocí barviv a aromat, ale v kuchyni pohoří. Mají horší vlastnosti při pečení, nižší nutriční hodnotu a mohou obsahovat škodlivé trans-tuky vznikající při ztužování olejů. Výrobci často sázejí na emocionální marketing – na obalu uvidíte obrázek venkovské stodoly, pasoucí se krávy nebo čerstvě ukrojeného plátku másla, i když jde o produkt se 79 % rostlinného tuku. Regulační orgány v tomto směru často selhávají, protože se spoléhají na to, že si zákazník dobrovolně dohledá přesné složení na zadní straně obalu.
Klamavé praktiky nejsou výsadou jen českého trhu, děje se to po celém světě. V Evropě i zámoří se čím dál častěji objevují například tekutá „másla“ v lahvích nebo různé roztíratelné směsi, které spotřebitelé vnímají jako prémiové zboží, ačkoliv jde v podstatě o maskovaný margarín.
Jak v obchodě poznat poctivý kus
Klíčem k nákupu skutečného másla je ostražitost při čtení etiket. Prvním signálem by pro vás mělo být označení „mléčné máslo“ a obsah tuku nejméně 80 %. Pokud narazíte na výrazy jako „plant-based“, „bez mléka“ nebo drobné písmo s textem „olejová pomazánka“ na spodní straně krabičky, dejte ruce pryč. Podezřelé jsou i příliš dlouhé seznamy ingrediencí plné emulgátorů a konzervantů.
Kromě samotného obsahu je dobré sledovat i balení. U některých značek se v minulosti objevily problémy s obaly obsahujícími takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS), které se mohou uvolňovat do potravin. Sázkou na jistotu jsou v našich podmínkách tradiční české mlékárny, které podléhají přísným evropským normám. V zahraničí pak hledejte jasné certifikace kvality, které zaručují, že produkt neobsahuje skryté rostlinné náhražky.
Od historie po budoucí regulace
Boj mezi máslem a margarínem má kořeny už v 19. století. Zatímco po druhé světové válce levnější náhražky ovládly trh, dnes se lidé opět vracejí k přírodním surovinám. S tím souvisí i snaha o přísnější pravidla. Například v Kanadě se od roku 2026 zavádí povinný výživový symbol černé lupy na obalech potravin, které mají vysoký obsah nasycených tuků, cukru nebo sodíku. To by mělo spotřebitelům výrazně usnadnit orientaci a omezit úspěch klamavých náhražek.
Nezapomínejte, že konzumace nekvalitních rostlinných tuků může mít vliv i na zdraví, například zvyšovat riziko srdečních onemocnění. I když se „falešná másla“ tváří jako moderní nebo dietní alternativa, pro vaše tělo i chuťové pohárky je poctivé máslo stále tou nejlepší volbou. Stačí se nenechat opít rohlíkem a pozorně sledovat, co končí ve vašem nákupním košíku.
Zdroj: FoodNavigator, FoodSafety, PlnéZdraví
