Domácí vývar, který je čirý, zlatavý a plný chuti, nemusí zůstat jen vzpomínkou z babiččiny kuchyně. Stačí jeden jednoduchý trik – přidání vaječného bílku – a i běžný vývar se promění v profesionální kulinářský výsledek. Tento postup se předává v rodinách po generace a dokáže zachránit i polévku, která se na první pohled zdá nepovedená.
Zlatavý odstín díky jedné ingredienci
Mnoho lidí se snaží barvu vývaru vylepšit různými dochucovadly nebo bujóny v kostce, ale babičky na to šly mnohem přirozenější cestou. Tajemství té nejkrásnější barvy tkví v obyčejné cibuli. Trik spočívá v tom, že se cibule nerozkrajuje úplně a hlavně se nezbavuje té nejspodnější, čisté vrstvy hnědé slupky. Právě slupka totiž během dlouhého vaření uvolní přirozené barvivo, které polévce dodá ten správný zlatavý nádech, aniž by jakkoliv negativně ovlivnilo její jemnou chuť.
Cesta ke křišťálově čisté polévce
Dalším častým oříškem bývá nechtěné zakalení. Aby byl vývar křišťálově čistý, je důležité maso vkládat vždy do studené vody a zahřívat ho velmi pomalu. Jakmile se na hladině začne tvořit šedavá pěna, je potřeba ji poctivě sbírat lžící nebo sítkem. Pokud se vám vývar přesto trochu zakalí, pomůže starý fígl: do hotové a mírně zchladlé polévky se zašlehá vaječný bílek, který na sebe nečistoty naváže. Následné přecezení přes jemné plátýnko pak zajistí dokonalou čirost.
Trpělivost jako nejdůležitější koření
Nejdůležitější pravidlo ale zůstává stejné už desítky let: dobrý vývar se nesmí uspěchat. Prudké vaření a klokotání vody je největším nepřítelem čirosti i výsledné chuti. Vývar by měl jen takzvaně „táhnout“, což znamená, že by měl na mírném ohni jen velmi jemně probublávat, a to klidně několik hodin. Jen díky tomuto pomalému procesu se z masa, kostí a zeleniny uvolní maximum chuti a prospěšných látek. Výsledkem pak bude silná a poctivá polévka, která v chladných dnech zahřeje i pohladí.
Zdroj: snyt-liberec.cz
