Správné čištění hub rozhoduje o chuti i trvanlivosti vašeho úlovku. Zjistěte, proč se raději vyhýbat vodě, jaké nástroje použít a kdy je krátké opláchnutí přece jen povoleno. Dopřejte hřibům i liškám péči, díky které si zachovají svou pevnou strukturu a jedinečné aroma.
Čištění hub patří k rituálům, které k úspěšnému návratu z lesa neodmyslitelně patří. Ačkoliv se může zdát, že jde o banální úkol, správná technika zásadně ovlivňuje výslednou chuť, vůni i trvanlivost vašeho úlovku. Hlavním pravidlem každého zkušeného houbaře je vynést z lesa co nejméně nečistot, což znamená očistit houby nahrubo už přímo na místě u pařezu. Doma pak následuje detailnější práce, která vyžaduje trpělivost a cit, aby se zbytečně nepoškodily křehké klobouky a zachovala se jejich pevná struktura.
Proč se raději vyhýbat vodě
Většina odborníků se shoduje, že voda je největším nepřítelem hub. Houby mají totiž porézní strukturu a fungují jako houba v pravém slova smyslu – velmi rychle nasávají jakoukoli tekutinu. Pokud je namočíte, ztratí své přirozené aroma, změní texturu a při vaření pak místo restování spíše gumovatí nebo se nepříjemně dusí ve vlastní šťávě. Pro běžnou údržbu si proto bohatě vystačíte s malým nožíkem, štětcem s tužšími štětinami nebo jen lehce navlhčeným papírovým ubrouskem, kterým jemně otřete povrch klobouku.
Kdy je propláchnutí povoleným hříchem
Někdy se však stane, že jsou houby po vydatném dešti silně znečištěné od bláta nebo písku, který by v jídle působil velmi nepříjemně. V takovém případě je povoleno krátké a rychlé propláchnutí pod tekoucí studenou vodou. Důležité je houby v žádném případě nenamáčet v misce nebo dřezu. Po opláchnutí je musíte okamžitě osušit čistou utěrkou a co nejrychleji tepelně zpracovat. Voda totiž dramaticky urychluje proces kažení a houby by mohly začít velmi rychle podléhat zkáze.
Pozornost věnovaná detailům
Způsob čištění byste měli vždy přizpůsobit i konkrétnímu druhu. U hřibovitých hub je klíčové zkontrolovat, zda rourky pod kloboukem nejsou příliš měkké, nasáklé vodou nebo napadené larvami; v takovém případě je lepší je odstranit. U lupenatých druhů, jako jsou například lišky, bývá čištění pracnější, protože se nečistoty snadno zachytávají v hlubokých záhybech. Zde se vyplatí precizní práce se štětečkem, aby v pokrmu nezůstalo jehličí nebo zbytky listí, které by mohly pokazit celkový kulinářský zážitek.
Zdroj: iReceptar.cz
Související články
