Některé typy nádobí mohou při vaření nebo skladování potravin představovat vyšší zdravotní riziko, než si většina lidí uvědomuje. Odborníci upozorňují zejména na nekvalitní hliníkové slitiny, mosazné nádobí a levnou keramiku bez certifikace. V určitých podmínkách z nich může docházet k uvolňování těžkých kovů, což je důvod, proč kontrolní úřady tyto produkty dlouhodobě sledují a regulují.
Nebezpečí olova v kuchyni: Proč se zbavit rizikového nádobí ještě dnes
Problém se týká především levného importovaného nádobí z Asie, zejména z Indie a Číny. Testy ukázaly, že výrobky jako hliníkové pánve, rendlíky nebo tradiční kotlíky kadai uvolňují při simulaci běžného vaření alarmující množství olova. V některých případech tvoří olovo až pětinu hmotnosti samotné slitiny, protože se používá jako levná příměs pro usnadnění výroby nebo k barvení.
Nejde však jen o kovy. Pozor byste si měli dát i na dekorovanou keramiku. Přestože moderní normy olovo v keramice omezují, u levnějších kusů nebo staršího nádobí hrozí, že se toxické látky začnou uvolňovat s postupným opotřebením povrchu. Zatímco v Evropské unii platí přísné limity, realita na trhu ukazuje, že značná část levných dovozových produktů těmto normám nevyhovuje a obsah olova v nich může být i desetinásobně vyšší, než je povoleno.
Proč je olovo pro člověka tak nebezpečné?
Olovo útočí na celý organismus bez ohledu na věk. I nízké dávky mohou způsobovat chronickou únavu, úporné bolesti hlavy nebo zažívací potíže. Nejzranitelnější skupinou jsou však děti, těhotné ženy a kojící matky. U dětí, jejichž tělo se rychle vyvíjí, může expozice olovu vést k nevratným neurologickým poruchám, snížení IQ a vážným problémům s učením či soustředěním.
Kromě olova se v nekvalitním nádobí často skrývají i další jedy, jako je kadmium nebo arsen. Moderním strašákem jsou také takzvané „věčné chemikálie“ PFAS v nelepivých površích. Tyto látky zůstávají v těle i v přírodě po dlouhá léta a představují riziko i ve chvíli, kdy výrobci deklarují nepoužívání dříve zakázaných složek, jako je PFOA.
Jak poznat bezpečné nádobí a čím ho nahradit
Pokud máte doma podezřelé hliníkové nebo mosazné kusy nádobí, které postrádají jasný certifikát původu, nejlepším řešením je se jich okamžitě zbavit. Takové nádobí nepatří ani do bazaru, ani jako dárek známým – jeho místo je v odpadu. Při nákupu nového vybavení se raději soustřeďte na materiály, které jsou prověřené časem i vědou.
Skvělou a bezpečnou volbou je nerezová ocel, litina nebo sklo. Pokud používáte dřevěné náčiní, hledejte takové, které je ošetřeno přírodními oleji nebo včelím voskem. Naopak se snažte vyhýbat plastům, ze kterých se mohou uvolňovat mikroplasty a ftaláty, a buďte obezřetní u extrémně levného a výrazně zdobeného nádobí z dovozu.
Souvislosti, které vás možná překvapí
Zajímavé je, že olovo se do naší kuchyně může dostat i jinou cestou než jen skrze hrnce. Pokud pěstujete vlastní zeleninu, je dobré sledovat kvalitu půdy, protože olovo se v ní může hromadit například z nevhodných hnojiv. V potravinářském průmyslu sice existují iniciativy, které se snaží olovo v jídle eliminovat, ale kuchyňské nádobí často zůstává přehlíženým zdrojem kontaminace.
Sledujeme-li moderní trendy, jako je používání horkovzdušných fritéz nebo vakuové balení potravin, vidíme posun k větší efektivitě, ale i zde je potřeba dbát na kvalitu materiálů. Bez ohledu na to, jak moderní technologii používáte, základem zdravého stravování vždy zůstává čistý a bezpečný povrch, na kterém jídlo připravujete.
Zdroj: fda.gov, consumerreports.org, thegoodtrade.com
