Hřib smrkový patří k nejznámějším a nejvyhledávanějším jedlým houbám v Česku. Typický „pravák“ je symbolem houbařské tradice, ale také druhem, který má své specifické znaky, stanoviště i záměny. Seznamte se s hřibem smrkovým podrobněji.
Jak ho bezpečně poznat?
Hřib smrkový je skutečný krasavec. Jeho typickým znakem je masitý, světle až tmavě hnědý klobouk, který je na omak hladký a za vlhka mírně lepkavý. Může dorůst úctyhodných rozměrů. Spodní strana klobouku není tvořena lupeny, ale jemnými rourkami, které jsou u mladých plodnic bělavé a postupně žloutnou až do olivově zelené barvy. Noha, odborně třeň, je břichatá, světlá a zdobí ji jemná síťka. Důležitým poznávacím znakem je dužina – ta je pevná, bílá a na řezu svou barvu nemění.
Kdy a kam na něj vyrazit?
Jak už jeho jméno napovídá, nejčastěji ho potkáte ve smrkových lesích, ale daří se mu i pod borovicemi, duby či buky, se kterými tvoří symbiózu. Roste od léta až do podzimu, přičemž největší šanci na plný košík máte po teplých a vydatných deštích. Hledejte ho v mechu, na okrajích lesních cest nebo v prosvětlených částech lesa.
Hvězda každé kuchyně
Důvodem jeho obrovské popularity je především vynikající chuť a široké kulinářské využití. Má příjemnou, jemně oříškovou vůni i chuť, která skvěle vynikne v tradiční smaženici, bramboračce nebo krémové omáčce k masu. Jeho pevná dužina se nerozvaří, a proto je ideální také k nakládání do octa. Největším pokladem je ale pro svou schopnost uchovat si aroma i po usušení. Plátky sušených hřibů dodají nezaměnitelnou chuť zimním polévkám, omáčkám a stávají se tak cennou zásobou na celý rok.
Pozor na hořkého dvojníka
Přestože je hřib smrkový poměrně snadno rozpoznatelný, existuje jeden nebezpečný dvojník, který vám může zkazit celý pokrm. Jde o hřib žlučník, lidově zvaný „hořčák“. Na první pohled vypadá velmi podobně, ale prozradí ho několik detailů. Jeho rourky mají narůžovělý nádech a síťka na třeni je mnohem výraznější a tmavší. Nejdůležitějším testem, pokud si nejste jisti, je ochutnání malého kousku. Hořčák je extrémně hořký a i jediný kousek spolehlivě znehodnotí celé jídlo. Není sice jedovatý, ale je naprosto nepoživatelný.
Zdroj: Nahouby.cz, Fifak.cz, AtlasRostlin.cz
